Obraz, jaký ho schválil režisér.

„Čekal jsem drobnou změnu odstínu. Místo toho jsem poprvé viděl, co se děje v tmavých scénách — a to na televizi, kterou mám tři roky."

„Střižny nám konečně ukazují totéž. Do té doby jsme si barvy hlídali podle toho, kdo zrovna seděl u kterého stolu."

„Přijeli s kufrem přístrojů a odjeli s protokolem. Žádné řeči o tom, že bych si měl koupit nový projektor."

„Do domácího kina jsme dali víc peněz, než se sluší přiznat, a pořád mi na tom něco nesedělo — obraz působil ploše a večer mě z něj bolely oči. Nechal jsem si udělat měření spíš proto, abych měl jistotu, že je technika v pořádku. Ukázalo se, že projektor jel v režimu, který přepaloval světla, a plátno mělo jiný zisk, než jsem si myslel. Kalibrace trvala jedno odpoledne, dostal jsem k tomu naměřené hodnoty před a po, a hlavně vysvětlení, co která z nich znamená. Od té doby se na film dívám celý, ne že po půl hodině hledám, kde ubrat jas. Kdybych to měl shrnout: byla to nejlevnější a zdaleka nejviditelnější věc, kterou jsem s tím kinem udělal."

„Rozdíl je vidět od první minuty."